Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kletba bratří Grimmů

12. 4. 2007

Kletba bratří Grimmů

Kletba bratří Grimmů byl film od počátku postaven na osobě režiséra Terryho Gilliama, který s poměrně dlouhými pauzami dává filmovým divákům filmy plné fantazie a hlubších podtextů.

Jako bývalý člen Monthy Pythonova létajícího cirkusu, kde vytvářel fenomenální kolážové animace a proslul i jako režisér pythonovských filmů, si mohl v prvních snímcích Žvahlav, Brazil, Lupiči času a Dobrodružství barona Prášila dovolit postupy, které by jinému režisérovi neprošly. Se stárnutím Gilliamovy pohádkové satiry překlenuly do vážných snímků naplněných společenskou kritikou jako 12 opic či Strach a hnus v Las Vegas. V Kletbě bratří Grimmů (český překlad „TheBrothers Grimm“ značí něco trochu jiného, než o co ve filmu jde) znovu vstupuje do pohádkové krajiny, v níž má příležitost uplatnit nekonečnou imaginaci. Lépe řečeno: měl by příležitost, kdyby nebylo přímočarého scénáře Ehrena Krugera (Kruh) a nutnosti přizpůsobit film publiku, aby se splatily osmdesáti milionové náklady. Přestože se natáčelo v zatím relativně levné Praze, samotná cena filmu vyšplhala ještě výše díky tahanicím s finálním sestřihem a po jisté době a Gilliamových výrocích ve smyslu „musel jsem ten film natočit, abych měl prachy na další,“ bylo zřetelné, že se režisér od svého díla distancuje.
 
Samotné pohádky bratří Grimmů tak, jak je známe, mají s obsahem filmu jen málo společného. Kruger se rozhodl evropskou literární klasiku jaksepatří po americku převyprávět a nenechal z původní knihy kámen na kameni. Bratři Wilhelma (Matt Damon) a Jacob (Heath Ledger) Grimmové cestují po německém venkově a ustrašeným vesničanům ochotným uvěřit čemukoliv hrají divadlo: vymítají zlé příšery s vlastní svépomocí. Například do stodoly nainstalují smrtku na provázcích a hrdinně jí sestřelí. Jakmile jsou však napoleonovým generálem Delatombem (Jonathan Pryce) vysláni do vesnice, kde se díky lesním příšerám ztrácejí děti, začíná přituhovat. Grimmové poprvé stojí tváří v tvář paranormálním jevům. Úkol zní jasně: zjistěte, kam se ztrácejí děti a můžete dál žít. Jinak kvůli podvodům zemřete. Aby to nebylo jednoduché, dohlíží na poctivou práci Grimmů v terénu generálův poskok Cavaldi (Peter Stormare).
 
Jakkoliv může být Gilliam invenční a nespoutaný, dopadá kosa na kámen v případě scénáristy, který je vše, jen ne nečekaný a originální. Chabě postavený příběh využívá jednotlivé pohádkové bytosti pouze jako záminku k průhlednému finále, aniž by si s fiktivními postavičkami více vyhrál. Vzít haldu pohádek a stlačit je do jednoho příběhu zní sice jako skvělý nápad, ale ve vzniklém guláši takto přes koleno lámaná narativita nefunguje. Je vidět, že Kruger má větší zkušenosti s hororem a ne s thrillerem či dokonce komedií, kterou se snaží do filmu místy protlačit, a tak výsledek působí nesoudržně. Dynamika vyprávění každou chvíli zamrzne na dialozích, které mnoha větami didakticky vysvětlují (v podstatě neustále ten samý) problém, jaký by Gilliam podal jednou větou. Scénáristická nervozita se projevuje i v evidentním obšlehnutí prostředí z Ospalé díry – jde to dokonce tak daleko, že jedna scéna, jako by z Tima Burtona vypadla a samotný strašidelný les působí spíše k popukání, než depresivně. Bohužel od pohádkových filmů jistou příběhovou originalitu očekáváme – ať už ve formě zmutování pohádkových témat do něčeho neobvyklého (zmíněný Žvahlav) nebo jako vizuální orgie na stará témata. V Kletbě bratří Grimmů se ani jednoho nedočkáme: buď jsme společně s hrdiny v lese a utíkáme nebo jsme ve vesnici a debatujeme o tom, proč jsme utekli.
 
Charismatický Gilliam nedostal mnoho příležitostí, jak do filmu otisknout svůj cejch. Několik scén s Delatombem nebo Cavaldim, mimochodem jak Pryce tak Stormare snad jako jediní hrají s gustem a vervou, rozhodně nestačí vyvážit zbylou obsahovou vatu a sterilitu. Díky scénáři a zřejmě jakési vizi „diváka obecného,“ který je až zoufale pitomý a nedokže nad filmy přemýšlet, podal režisér hlavní hrdiny jako násilné hybridy šašků a hrdinů. Komediantů a dobrodruhů. Gilliam dokázal ve svých minulých filmech mistrně popsat konflikt mezi nudnou šedou realitou a fantasijní říší, utopií, kterou jako dospělí převálcovaní současným světem nemůžeme spatřit, a když ano, tak to s námi špatně dopadne (Brazil). Wilhelm měl proto představovat negativní-praktickou stránku Gilliama a Jacob snílka a romantika. Polarizace dua ale pohořela a zbyla z ní jedna jediná věta.
 
Kromě zmíněného Pryce a Stormareho překvapí Tomáš Hanák svojí existencí na filmovém plátně a Monica Belucciová jako krásná a zlá královna sedící v temné věži uprostřed zakletého lesa. Jenže ani hvězdná americká jména a několik respektovaných českých herců a renomovaný režisér nedokáží udělat z filmu obsahový hit. K takovému závěru vedou i dosavadní výdělky filmu podle stránky www.boxofficemojo.com, která tvrdí, že zatím si film nevydělal ani na základní rozpočet.