Mravenčí polepšovna
Mravenčí polepšovna
Víte, že bezdůvodně zabíjet mravence se nemá? Co když jde o velice inteligentní společenství, mravenci spolu mluví "lidskou" řečí a to zabíjení svých druhů berou hodně tragicky?
Jak se zdá, asi nemůže existovat počítačově animovaný film bez mravoučných prvků. Mají je všichni. Nejspíš proto, že když už jdou malé děti do kina na film, měly by si z toho odnést také nějaké to ponaučení. Někdo s tím poučováním ale umí v rámci příběhu mistrně pracovat (prakticky jen Pixar), někdo ne. Tvůrci Mravenčí polepšovny s mravoukou pracovat neumějí. Snaha vyučovat malé děti dobrému chování prýští z celého filmu všemi směry, a až příliš je patrné, že film vznikl snad kromě výdělku jen kvůli těm ponaučením. Z ošklivého chlapce se stane hodný kluk (jenom ta samotná změna ze zlého v dobrého byla minimálně v poslední době v Za plotem i Autech), zjistíme, že pracovat ve skupině je důležitější než jednat jako jednotlivec (trocha komunistické propagandy jistě neuškodí) a také bychom si měli z Mravenčí polepšovny odnést, že zabíjet mravence jen tak pro zábavu je špatné.
Lucas to na začátku filmu neví. Zabijí mravence na zahrádce před domem. Topí je zahradní hadicí, rozkopává jejich příbytky, rozšlapává nebohé tvorečky bojující o život. Vlastně si touhle svou činností uvolňuje agresi a frustrace, které má v normálním životě. Je to totiž malý a slabý chlapec se srandovními brýlemi, kterého rád šikanuje tlustý hošík ze sousedství a Lucas neví, jak se bránit. A tak mydlí alespoň mravence. Jenže pro ně je každá Lucasova akce hrozba globálních rozměrů. Pár kapek ze zahradní hadice znamená pro malé mravence zkázonosnou povodeň, malá Lucasova nožka snažící se zašlápnout mravenečka je dopadající meteorit. I proto si Lucas u mravenců vysloužil přezdívku Ničitel. Zoc (v původním znění Nicolas Cage) ale ví, jak si s Ničitelem poradit. Je to mravenčí kouzelník a vymyslel lektvar, po jehož aplikaci do lidského ucha se daný subjekt zmenší na velikost mravence. Jakmile se mu to podaří, může přijít nevyhnutelná a spravedlivá odplata.
Samozřejmě se mu to podaří, zmenšený Lucas je předveden ke královně úlu (Meryl Streep), a ta nařídí, že Lucas musí s ostatními v mraveništi pracovat tak dlouho, dokud si neosvojí jejich způsob života. Čímž začíná série neustálého poučování, další "komunistické propagandy", ve které se zdůrazňuje důležitost kolektivizmu a dělby práce. Originální není Mravenčí polepšovna ani trošku. Do světa brouků a mravenců jsme se podívali už v mnohem povedenějších animácích Mravenec Z a Život brouka, postavičky v Mravenčí polepšovně jsou jen trochu pozměnění standardní typové dělící se na hláškaře, legračního nemotoru, empatickou mravenčici či nepřítele, který se nakonec v přítele promění. Dokonce je v Mravenčí polepšovně naprosto stejný zlý deratizátor jako v Za plotem, jen s tím rozdílem, že ho tentokrát v originále dabuje Paul Giamatti a ne Thomas Haden Church.
I dějově je Mravenčí polepšovna předvídatelná až hanba. Lucas je nejprve odmítavý, postupně si uvědomuje výhody mravenčího života, formuje přátelství a nakonec se polepší a v závěrečné bitvě všechny zachrání. A když se vrátí domů, je z něj úplně jiný a polepšený člověk. Tohle jsme viděli snad už tisíckrát. Vtipů je ve filmu pomálu, některé jsou trapně dětské, jiné povedenější. Pro dospělého jsou tam asi jen dva. Přesto se však v druhé půlce objeví postava Fugaxe, kterou v originále namluvil Bruce Campbell a která krade veškerou pozornost pro sebe, jakmile se objeví na scéně (typově jde o mix mezi hláškařem a srandovním nemotorou). A proč tedy vůbec na film jít?
Kvůli druhé půlce. Jakmile už si Lucas uvědomí, co jsou vlastně mravenci zač a osvojí si všechny ty otravné lekce, začne se postupně zadělávat na velkolepé akční finále, které chytře vizuálně cituje všechny ty letecké válečné filmy z 2. světové války, občas dokonce i Hvězdné války, film nabírá na tempu a na konci možná Mravenčí polepšovně i odpustíte tu první předvídatelně nudnou polovinu. Co se animace týče, není nijak oslnivá (žádný CGI animák asi nebude vypadat jako ty od Pixaru), ale svůj účel plní – lidské postavičky schválně připomínají karikatury, mravenci mají každý svou vlastní a snadno identifikovatelnou tvář a akční sekvence jsou dynamické a velkolepé. Dokonce i režisér John A. Davis (Jimmy Neutron) má občas své chvilky a například scéna s petardou v trávníku vyvolá úsměv jen kvůli velmi chytrému střihu.